Dělnice.

Ty malá hezká dělnice,

snad včera školní lavice

jsi teprv opustila!

Dnes vážně v družek skupině

jdeš z práce v pozdní hodině –

a z jitra zas do díla!

Šat chudý, prostý na těle –

ni chmura není na čele

a mír ti zírá z očí.

Pán všiml si tě na dvoře,

když zdravila’s jej v pokoře –

hle, za tebou se točí!

Ty malá, hezká dělnice,

líp půjde ti ve fabrice,

když budeš jenom chtíti...

Až jednou půjdeš z práce zpět,

zříš v blátě zašlapaný květ

jak zlomené tvé žití...