DĚLNOST LIDOVÉHO PARLAMENTU

Někdo má rád psy a koně,

jiný opět nedbá o ně;

ten rád krásný dívčí profil,

onen je zas bibliofil.

Tak i v politice zhusta

bývávají různá gusta:

Jeden vidí v evoluci

spásu, druhý v revoluci

a má v lásce barikády,

onen taroky a špády

nebo jinou bezúčelnost,

ba i parlamentu dělnost.

Poslední druh amatérů

zde jmenovaného směru

ctí parlament lidový

předem jako takový,

brání ho jak lvice mládě,

že byl zvolen na základě

téměř všeobecného

a rakousky rovného

práva hlasovacího.

Dobyl pernou práci ho

lid a má v něm zastoupení,

čehož jinde téměř není.

Je krom toho důvodu

příčina té obliby

jiného též původu.

Není o tom pochyby.

Mnoho je jich totiž, kteří

doufají a pevně věří,

že parlament uzákoní,

když ne letos ani loni,

tak snad jindy, pojištění

invalidní – starobní,

kterým lidé chudobní

v krutých dobách uchráněni

budou před nejhorší bídou,

do které tak často přijdou.

Vědí pouze bozi věční,

zda se sen ten uskuteční,

nebo zdali vzejde spása

nám z argentinského masa!

Mnohem však jsou jistější

okolnosti vedlejší,

které z dělnosti se zrodí:

Nové dreadnoughty a lodi

jiné, větší kontingent,

jak si přeje Vilém II.,

odhlasuje parlament!

Vzrostou daně, státní dluhy,

zase bude všecko dražší

v milované vlasti naší;

budou schůze, deklamace,

trochu krve z dešperace

a moc řečí od lidí,

co si na nos nevidí.