Demetrius Falereus.

Dí starý verš tak: „Jemu zasvětily

soch tři sta Athény“ – toť zvěst je celá.

A za ním černá dějin mha se stměla,

a dnes to nic – tak vše se ve hrob chýlí.

Jen dva ty verše z celé slávy zbyly,

a přec jí celá agora kdys vřela,

a před ním bozi skláněli svá čela,

jak stíny soch těch jejich záři skryly.

Co lidská sláva? Nečitelné jméno – –

Dá láska přítomnost nám aspoň věno,

dá zapomenutí nám víra zbožná;

Však budoucnost – – ó moře rozvlněné!

Zda historie maják svůj v něm sklene?

A na majáku čti ten nápis: ... „Možná.“