DEMOKRAT.

Můj vždy se zbouří jemný cit,

když povážím tvůj blahobyt

a chudých bídu, krutý hlad –

jsem demokrat.

„Máš pravdu. Můj kapitál hromady knih

a zástupy hladových u dveří mých,

i labužím, hýřím jak včera tak dnes –

jsem kněz.“

Já k pravdě láskou čistou plám

a směle v tvář ti naplivám,

že klamem boříš její hrad –

jsem demokrat.

„Máš pravdu. Já rozsévám ve světa lán,

co zjevil, jenž pravda a život, můj Pán,

a proto lhát musím, kdy vydám jen hles –

jsem kněz.“

Ty do hanebných robských pout

lid ubohý chceš tvrdě vkout

a proto buším do tvých řad –

jsem demokrat.

„Máš pravdu. Já věřícím otvírám eden,

i slušno, bych k popravě nectně byl veden

a kopán jak vyvrhel, prašivý pes –

jsem kněz.“

Ha, kněžoure, ty’s pravdu děl!

Pes prašivý jsi, vyvrhel

a zapřisáhlý já tvůj kat –

jsem demokrat.

„Pán modlil se na kříži za svoje katy,

já za tebe modlím se, bratře můj zlatý,

a rád bych ráj radostný k nohám ti snes’ –

jsem kněz.“