Den nezaměstnaných.

Nuž ze svých skrýší na světlo

vystupte, pracovníci,

muž k muži, velkým průvodem

oživte již ulici,

ať v zjevu vašem buržoa

vlastní činy své shlédne,

ať probuzeným svědomím

oči sklopí a zbledne.

Nestyďte se za ty hadry,

jež z těl vám hnusně visí,

a zmrzačené údy své

i žlutých tváří rysy

na podiv stavte boháčům,

již z oken pyšných domů

s dechem ztajeným divadlu

obdivují se tomu.

Ukažte bídu veškerou,

do níž jste uvrženi,

jak žijete – když i v práci –

sotva jste nasyceni,

ukažte tuto společnost

nahou jen na pranýři,

protest váš zvukem vysokým

ať na poplach zavíří!