DEN PO ROZLOUČENÍ.

Kdybys tak se, Míno, ptala,

An jsi včera s Bohem dala,

Jak je nyní duši mé –

Řekl bych ti: jako tomu,

Jemuž právě tělo z domu

K hrobu nesli milené.

Oko v slzách se vší snahou

Hledá tu hlavinku drahou,

Jakby najít muselo;

A když darmo zrak upírá,

V nedůvěře slzu stírá,

Aby lépe vidělo.

V klamu zdá se, tam že sedí,

Tu že mešká, tam že hledí,

A to vše jen klam a sen;

Aj tu oko znova pláče,

Srdce lká co siré ptáče,

Bolu svědkem noc i den.

Tak mé oko tebe hledá,

Odstrašit se klamem nedá,

Hledá všady tisíckrát;

A když najít tě nemůže,

Slza na tvé suché růže

Kane tisíc-, tisíckrát.