Den únorový k večeru se chýlí,

Den únorový k večeru se chýlí,

dnes ruka slunce příliš byla štědrá,

a tak dolehla na nezvyklá bedra,

že snésti ji neměla téměř síly.

Ba na odchodu již, v poslední chvíli

níž naklonila nedoberná vědra,

že proudem vyřinul se plamen vedra,

a žhavé blesky potopou se lily.

A ještě země plným teplem vřela,

když na obloze bledá luna vzplála,

a svěží větřík přiletěl co střela

jak tíseň snů, jež čeká čistá, ryzí,

až den a všecko břímě jeho zmizí,

by útěchou znavené hlavě vstala.