DEN ZA DNEM.

Den za dnem plyne v marném zoufalství,

nadějí Osud vysmívá se jen –

kol nechápání jen, a chlad, a barbarství,

tak v marném zoufalství mi plyne den co den.

Dny plné úzkosti, horečných dojmů, visí,

napjetí, úděsů – tak plné útrap jen,

a v bouři hrozných organických krisí

končívá téměř každý, každý den.

A noci, noci! Jedny probděné,

v těch v mukách, úděsu den pokračuje jen,

v snech živě děsných druhé prosněné,

v snech, z nichž to volá: „Jak jsi nemocen!“

Den za dnem plyne v marném zoufalství,

nadějí Osud vysmívá se jen –

co kol jen nechápání, chlad a barbarství,

tak v marném zoufalství mi plyne den co den.