DEN.
By Karel Horký
Takový šerý teskný den,
jakoby s nebe padal hlen.
Mazlavé bláto, kal a prach,
bláta je plno na cestách.
Takový den je velmi zlý.
Kročeje v blátě uvízly.
Obloha teskná, říjnová,
plna je mdlého olova.
Taková šedá ulice.
Kolčava sedla na plíce.
Pomalu pije, bestie,
pomalu, ale vypije.
Takový říjen proklatý.
Zase jsme sami, já a Ty.
Zase se kladem do lůžka,
ještě je v něm ta poduška.
Taková strašná vzpomínka.
Oči a šíj a ramínka.
Šílené byly pocely,
šíleně jsme to letěli.
Takový říjen mlhavý...
Člověka praští do hlavy.
Srdce se sápe hrdlem ven...
Jaký to šerý, teskný den...