DEN.

By Karel Horký

Takový šerý teskný den,

jakoby s nebe padal hlen.

Mazlavé bláto, kal a prach,

bláta je plno na cestách.

Takový den je velmi zlý.

Kročeje v blátě uvízly.

Obloha teskná, říjnová,

plna je mdlého olova.

Taková šedá ulice.

Kolčava sedla na plíce.

Pomalu pije, bestie,

pomalu, ale vypije.

Takový říjen proklatý.

Zase jsme sami, já a Ty.

Zase se kladem do lůžka,

ještě je v něm ta poduška.

Taková strašná vzpomínka.

Oči a šíj a ramínka.

Šílené byly pocely,

šíleně jsme to letěli.

Takový říjen mlhavý...

Člověka praští do hlavy.

Srdce se sápe hrdlem ven...

Jaký to šerý, teskný den...