denně

tak chtěl bych všecko vzpomínání,

tak chtěl bych lásku svou celou

proměnit denně v maličké psaní,

v písničku něžnou a vřelou.

abych ti denně děl, tobě i sobě,

tanečkem křehkého slova,

že v smutné chudobě, zemi i době

milenka jsi básníkova.

leč denně znaven šedivou prací,

ubodán sterem tísní,

s jménem tvým usnu jen – v mlhách se ztrácí

počátek, konec mých písní.