DER ROTHE MAX

By Stanislav Kostka Neumann

Šel obuškem na ně,

na jejich pelechy, tvrze a banky,

dost dlouho jsme řečnili planě,

dost dlouho uctívali jejich svatostánky,

teď tedy na ně!

a kde mu obušek nestačil,

kulomet rozezpíval

a bil,

zkuste to na své kůži, nastavte tvář,

obraťte kapsy,

teď solo má rebel a proletář,

Max Hölz.

Vyletěl bouřlivákem,

proklatě dravým ptákem,

vždyť bouři nesou rudé, roznícené mraky,

na nic se neptal,

na vrbě nemaloval červené straky,

jen bil a pral a deptal

tu zhnilou barabiznu jejich pořádku,

šmok prskal,

vztekal se keťas a idiot,

vyslovil rozhořčení sociál-patriot,

vpřed letěl však,

znovu vždy,

poslední zůstal,

na obra nad smečku pochopů vzrůstal

Max Hölz.

To pro tebe, proletariáte,

pro vás, kdož vidle a cepy máte,

pro vás, kdož v továrnách kladivy bušíte,

pro vás, kdož v kasárnách střílet se učíte,

pro tebe, dělníče,

a pro vás, davy,

abyste viděli a pozdvihli hlavy,

ó pochopíte, vy osvobodíte,

jen trochu odvahy ještě a trochu praxe,

osvobodíte sebe i Maxe,

až rudí vlci zakousnou se v bílý lup,

hoj, rup!