DESDEMONA.

Rozplítám dlouhé vlasy

a chystám se juž spat;

ten svět je pln divné krásy –

Ó časy, minulé časy!

Kde žár byl – teď je chlad.

Rozplítám dlouhé vlasy

a chystám se juž spat.

Rozpínám svůj pás zlatý.

Jak nápěv ten zněl jen?

Můj každý den list je svátý.

Ó naděje, jste ztráty

a všecko dým a sen!

Rozpínám svůj pás zlatý –

Jak nápěv ten zněl jen?

Slyš, kroky chodbou hlučí,

kdes v dálce zmírá zvon.

Tak srdce pukat se učí...

Ach, kterak do náručí

mi druhdy spěchal on!

Slyš, kroky chodbou hlučí,

ó běda, to jest on!

Ó mám juž ten nápěv starý,

o jivě zpěv to jest!

A vidím svíce a máry...

vše splývá mi v moři páry

a cítím jen tuhou pěsť

a tmou ten nápěv zní starý,

to píseň o jivě jest.

Rozplítám dlouhé vlasy

a chystám se juž spat;

ten svět je pln divné krásy...

Ó časy, minulé časy,

mou duší táhne chlad.

A přece – proč vlhnou mi řasy,

vždyť s anděly jdu spat!