DEŠŤ.

Dešť drobný tiše v kapkách zhuštěných s oblohy padá šedé,

na listech šelestí od prachu špinavých ve trávě, květech,

jež pod ním k mokré zemi kloní se, jak plní je, v ně bije,

pod listím, v trávě v kapkách splývá chvíli, jež se chvějí drobné.

A tiše padá dešť. Po střeše altánu, po krajích stéká,

a v kapkách velkých odměřeně bije v písek vlhkem rudý.

Skrz okna altánu, jež plna pavučin listovím hledí,

zřím v cesty zahrady, jak červené by v zeleni trav čerstvé,

kde místy v kalužích již voda stojí, v níž se lístky schvěly.

A tiše padá déšť. Ve větvoví vlét pták a rovná peří.

Na střeše altánu, jak vítr táh, zaskřípla korouhvička,

a zahradou to zašumělo silně, s keřů, stromů náhle,

jak kapky deště prudce k zemi střás... dál šelestí dešť v listí...