DEŠTIVÉ RÁNO.

Je to již bdění? Spím? Kdo to klepe

na moje okno?

Možná, že prší – ach ano, vždyť prší!

Krůpěje sbíhají po šikmém okně

jedna za druhou

jako v honičce.

Není to bdění! – Bubeník hraje –!

Přece je krásně?!

Ne, ne – vždyť prší, ba věru že prší.

Krůpěje sbíhají po šikmém okně.

Usni, usni zas!

Prší –. Krásně je!