DEŠTIVÝ DEN

S oblohy šedé splývají zvolna kapky

a třpytí se na listech révy. Zdá se, že slunce daleko je –

a země pro ně pláče.

Ale má bytost

nepláče pro slunce, neb vím, že je blízko;

v mém srdci svítí a paprsky duhovými

po květech myšlenek hraje a verše mé jak lesklí ptáci

vysoko vzlétají nad luhy orosenými.