Dešťové kapky.

I nebe nade mnou pláče!

Mé dítě, slyšíš-li?

Ty v okna bijící kapky,

ty marně nepřišly!

Zda slyšíš, venku jak stená

ten vítr ve stromech,

jak moje ubohé srdce,

když u tebe dlí v snech.

Ten vítr, jako tvá slova!

V něm umírá se snáz’,

a pálí, trhá a dusí

a hlodá, jako mráz!

A v okna bijí ty kapky,

až v srdci stydne krev,

tak temně, zdlouha a těžce,

jak hroudy na rakev.