Dětem. (II.)

Moje sladké dítě,

hebké tvoje ručky

lichotně se tisknou

na mou skráň.

I když hlava bolí,

sladce konejší mne

v něžném přitulení

tvoje dlaň.

Láska tvoje, dítě,

sílí v těžké práci,

nutí k vytrvání

duši mou.

Unavenou hlavu,

když se v mdlobě sklání,

vzpružíš k nové práci

láskou svou.

Štěstí mého kvítku,

nechť mi stále svítí

ze tvých dětských očí

hvězdy zář.

Ej, což pro mne práce,

bolest, odříkání,

pokud růží kvete

tvoje tvář!