DĚTI.

Malé, nevinné, smavé děti

po celé Rusi

znají tvé jmeno, můj hochu!

Děti

na Ukrajině i na Volze,

na Urale i v Sibiři,

tatarské, kozácké, kirgiské děti

pitvorní mongolští trpaslíčci

radostně vstříc ti vykřikují:

Na zdar!

Malé, nevinné, smavé děti

překrásné Francie,

děti z Cognacu, Arrasu, Vouzière,

pařížský Gavroche

radostně vstříc ti vykřikují:

Na zdar!

Malé, nevinné, smavé děti

Italie

s náručí květů k tobě letí,

ó, znají všecky tvé vojácké písničky

a všichni o překot prosí a prosí,

vzíti je za ruku, daleko vésti

k nám domů!

Děti moudré a chytré děti

rozšafné Ameriky

tleskají,

radostně vstříc ti vykřikují:

Na zdar!

Ale jsou děti,

jež tiše u oken z večera sedí,

do dálky hledí

na východ, na západ, na jih.

Jsou zádumčivé děti,

jež čekají tatínka.

Za jitra po tichu na boso běží

na vršek za vsí.

Zraky cloní, zraky mučí,

do dálky hledí.

Ale vítr, jenž nad horou hučí,

z daleka z široka pozdrav nese

všech dětí světa, jež volají šťastné:

Na zdar! Na zdar! Na zdar!

To veselým křikem provázejí

toho, jenž domů se vítězem vrací,

šťastný a železný bojovník

s vysoko zvednutým čistým štítem!

To veselým křikem provázejí

tatínka!