Dětská vzpomínka.

Vy poutníci, hlubokým stínem jdoucí

tmavého lesa! Rád jsem chodil s vámi,

hlas předřikavače když shaslý, mroucí

zněl v polí klid, lesními roklinami.

Já za vámi jsem běžel bez ustání,

až posléz korouhve lesk temnorudý

mi v lesích zmizel... Ticho válo strání,

pivoňky na vsích cestou kvetly všudy.

Viděl jsem v duchu pernikářů boudy

kdes v lese, kolotoče v stínu stromů,

zmatenou vřavu hudeb, lidí proudy!

A s pláčem já se vždycky vracel domů.