DĚTSKÉ NOKTURNO.

By Viktor Dyk

Tatínek nejde dlouho domů.

Máme hlad.

Vidíme v oknech protějších domů

světlo plát.

Světýlko prvé a druhé a třetí

jako sen.

V pokoji zahřátém hrají si děti

u kamen.

Ulicí chodí chocholáči.

Zřím je tich.

Něco je slyšet, když je mi k pláči,

jako smích.

Než otec šel, řek’: Budete jísti.

Míjí rok.

Se stromů padá sežloutlé listí.

Neslyšet krok.

Za kliku nevezme ruka ničí.

Ulicí vítr skučí a fičí.

Dohasl oheň, dávno tomu.

Tatínek nejde dlouho domů.