DĚTSKÉ SNY. (I.)

Táhnou tiše nad kolébkou,

samé zlato; hravě spřáhnou

s těmi se, jež starce lebkou

táhnou.

Andělé tak v struny sáhnou,

dítě slyší hudbu hebkou,

po níž staří marně práhnou.

Puk a Víly chůzí křepkou,

Morgana též vzdušnou trepkou

po špičkách se tiše nahnou...

Zlaté sny dál nad kolébkou

táhnou.