DĚTSKÉ SNY. (IV.)

Hlavičko zlatá, sny jsi líbeznými

jak vínkem královským spjata,

Bůh tě dny pozděj dař a blaženými,

hlavičko zlatá!

Tvůj končí svět za okny zamženými,

čas ale divoký hřebec dál chvátá,

cval jeho nestaví nejlepší rýmy.

Snové jdou tiše... lehká jich pata,

stínem skráň přeletí, matka jde s nimi...

Kéž nezvíš, co jest lítost a ztráta,

kéž tyto sny jsou až do smrti tvými,

hlavičko zlatá!