Děvčino smrti rozjímání.

Šperku věncův nejkrásnější,

Růže, květin bohyně!

Občerstvení nejmilejší

Vmladosti své hodině:

Nedávnos mou hlavu krásně

Šlechtila co dennice;

Nynís zvadla již tak časně?

Takť je život nanitce!

Krutému kdož tvému může,

Smrti! ujít kynutí?

Zajeden den vadne růže –

Já – snad vjednom mžíknutí.