DIALOG III.

To osud je, nuž, nereptej

a ret naposledy k retu dej..

..naděje slastí klopýtá

a číše slasti dopita.

To osud je, nuž, nereptej

a ret naposledy k retu dej!

Proč, příteli můj, proč ten spěch?

V posled se líbat na retech??

Vždyť lásku pít přec můžem dál –!

Kdo o konci vám povídal?

Jen rychle pojď, jen ke mně blíž,

už na dně slastí lásky číš..

my slasti lásky dopili..

tvůj i můj život už opilý – –

Ach, na dně slastí lásky číš

a v hrdle hořkne sladkost již..

tož v posled ke mně přistup blíž,

neb dona více neuzříš – –

A že tě přece rád jen mám,

jednu ti vzácnou radu dám:

dotud ti věrným milý je,

dokud se sladkem nespije – –

A když jí tuto radu dal,

do Hispanie prchal dál..