DIALOG.

„Proč šla jste večer domů za siesty?“

– Oh, znavil jste mne nervósními gesty!

„Já zadán měl přec valčík od Chopina?“

– Oh, byla jsem tak nějak unavena,

a vy jste, drahý, příliš vášniv byl!

„Ne, okamžik jsem pouze uchopil!“

– Snad zapomněl jste, milý, na mou pýchu?

„Já nevěděl, že slabá jste tak k hříchu!“

– Oh, pamatujte, že jsem žena čistá!

„Oh, promiňte, ma chère, oh, dozajista! –

„Proč odešla jste včera za siesty?“

– Mne chladnými jste znavil, drahý, gesty,

a pak já Musseta šla domů číst.

„Oh, přečetla jste, ma chère, aspoň list?“

– Ne, Chopina jsem potom trochu hrála –

„A kolik akkordů jste, drahá, vzala?“

– Mne rozladil mollový jeho tón –

„Pak – tuším – šla jste tiše na balkón?“

– Mně zdálo se, že něco na mne čeká,

noc byla vášnivá a sladce měkká –

„Oh, pardon, madame, jste přec žena čistá?“

– Oh ano, pane můj, oh – dozajista!