DIALOGY. (I. – To byly hlohové větvičky v květu,)

– To byly hlohové větvičky v květu,

když jsi k nám sešel v údolí –

– Sluníčko přišlo ze zázračných světů –

co bolelo tenkrát, teď nebolí –

– Co tě sem vede v pozdní tu chvíli –

fialy noční již voní –? –

– Touha kdys slíbila krůpěj mi síly,

přicházím žebrati o ni. –

– Neslyšíš bídný božího hněvu –

noc se už snáší v ořeší –?

– Může mne zdrtit, pleva na plevu –!

Kdo bídný je, paní, ten nehřeší!