DIALOGY. (II. – Lodyhy ssají si pozvolna mízu,)

– Lodyhy ssají si pozvolna mízu,

dřív než se zcela sešeří –

– Letem jen vaši zlíbat chce řízu,

jenž v nic už, ni ve smrt, nevěří! –

– Poupata moje mi vyprávěla

celou tvou, poutníče, bídu –

– Života mého cesta je stmělá –

slepě jdu – nevím, kam přijdu –

– Veliký pláč, jejž vysíláš nocí,

zahání květům mým spaní –

– Musím tu chimeru drásavou zmoci,

potříti hlavu té sani –!