Diblík.

By Emanuel Züngel

Hoj, dívko, diblík pravý,

jsi škádlivý ty, usměvavý

a dovádivý, hravý.

Z každého očka tvého

zří raráška kus pekelného,

chraň bůh nás všeho zlého!

Až srdéčko se chvěje,

kdy smích tvůj kol se rozepěje –

hu! tak se peklo směje!

A pekelný i plamen

rozžhala's v ňadru, trýzně pramen –

jsi diblík – punctum! amen!