DÍK

By František Kubka

Po šesti létech – tak brzy, tak brzy!

opustit všechno, odejít zpět.

Padaly loučení slzy

na cizí svět.

Loď má už v přístavu stála,

řičelo moře, volalo nás,

v nebesích duha stála.

Ještě je čas. –

Vše znovu vidět v duchovém zření,

za sterý zánik, za sterý vznik,

za velký zázrak Proměnění

zašeptat dík!