Dík

By Vojtěch Martínek

Nejsladší touha ve snu uzraje,

nejčistší vůní duše se ti zrosí,

zas jasným zrakem hledíš do kraje,

a usmíváš se, i když rty ti prosí,

bohatá větev se ti nakloní,

den v září jest, plod uzardělý svítí

v korunách rozklenutých jabloní –

a ty teď cítíš touhu pozdraviti

ten zázrak slavných dní... A uzavřen

hodinou každou do užšího kruhu

děkuješ tiše za barevný sen,

za vlahý šum a tryskající duhu.