DÍKŮČINĚNÍ VDĚČNÝCH ČECHŮ JEHO MAJESTÁTNOSTI, NEJJASNĚJŠÍMU PÁNU, PANU FERDINAND...

Jak ku hvězdám bratrů Heleniných

Lodník radostný svůj řídí zrak,

Po vodách když plyna nehostinných,

Spatří jasný v noci temné znak

Blíženců těch božsky dobročinných,

Kteří, prorážejíc tmu i mrak,

Svojí outrpnou i vlídnou tváří,

Jak dvě lampy v tmavém chrámě září:

Takto i my z dálky polotmavé,

Clonou věkův na půl zastřené,

Na to světlo zříme pronikavé,

Na ty hvězdy věčně zbratřené,

Které v jasnosti své plápolavé,

Národ slovanského plemene

Oblažily září svého světla,

Kdyžto Rasticova sláva květla.

Na severu již i na západu

Sasíkův i Frankův meč i lesť

Zakládaly této víry vládu,

Jejímž heslem mír a láska jest;

Nájemník již slovanskému stádu

Na vybranou dával smrt neb křest;

Leč to krví nepokřtěné plémě

Krví bránilo své vlastní země.

Dlouhých válek řada vystoupila,

Z oné strany kříž, z té Svatovit:

Tato hesla na se ozbrojila

Vrahy železné a mírný lid,

Jehož práce nivy zúrodnila,

Že je blažil dostatek i klid,

Ouly slovanských včel na severu

Byly vnadou trubců tisíceru.

Na věžích když Velehradu skvoucích

Kříže zdvíhaly svá temena,

Když hlas zvonů, do církve lid zvoucích,

Vůkol roznášela ozvěna,

Ve Volinských1 chrámích bohatnoucích

Oběť bohům byla snášena:

Tam duch Páně vstoupil do Azbuky,2

Zde se zbrojných mistrů štítil ruky.

Tak jen ducha všemohoucí síla

Jest a věčně bude vítězem;

Jí jsou podrobena hmotná díla,

Byť se ohradila železem:

Moudrost svatých bratrů zvítězila

Blahodárným písma nálezem;

Více nežli mečů na tisíce

Mírná pořídila cyrillice!

Protož vděčností nám srdce plane,

Milostí pak téměř synovskou

Plápolá k vám, bratři Soluňané!

A tu péči žehná královskou,

Jenž pro vaše skutky požehnané

Na zem uvedla vás moravskou,

Kdyžto od vás Kadmův vyšší ceny,

Zjeveny jsou naše svaté čteny.

Vám se láska vašich učenníků

Za tu vaši lásku dostala;

Sláva velkomocných panovníků

Z vaší slávy lesku nabrala,

Ač jste prosti slávy mučenníků;

Vám tu slávu Sláva odňala:

Mírný Slovan s jemnějšími mravy

Uchránil vás této trpké slávy!

S vámi jiných mužů stíny jiné

Před mojím se zrakem živě pnou;

Na čele jich statný Boris slyne

S bojarskou při boku družinou;

Před mou myslí Svatopluk se šine

S Kocelem i s otcem Privinou;

Vidím Moravanů připojence:

Naše staročeské prvokřtěnce.

Zvony znějí v slavném Velehradě,

Víru oslavujíc křesťanskou,

Strážníky an Slávy na západě

Method vodou značí Jordanskou;

Sbory sviaščenníkov při obřadě

Liturgii pějí slovanskou:

„Gospody pomiłuj“ rozléhá se,

Služba boží skví se v nové kráse.