Dítě a holoubek.
By Václav Štulc
Holoubku, což tě musí to boleti,
Když ten zobák z prsu péří škube ti.
Ať si to bolí, já z toho radost mám,
Že tady hezkou postýlku udělám.
A v té holoubátka, má milá holátka,
Měkounce, teplounce spát budou chuďátka.
Tu si pomyslil ten dobrý hošíček:
Jak u holoubka, tak u všech matiček,
Kterak se starají ty naše maminky
O naše tělíčka, o naše dušinky:
Jíst nám dávají, postýlku stlávají,
A v teplé šatičky dítky oblékají;
Tak mi to dělává, ta naše matička,
Vše dobré mi dává, miluje Vašíčka.