Dítě a holoubek.

By Václav Štulc

Holoubku, což tě musí to boleti,

Když ten zobák z prsu péří škube ti.

Ať si to bolí, já z toho radost mám,

Že tady hezkou postýlku udělám.

A v té holoubátka, má milá holátka,

Měkounce, teplounce spát budou chuďátka.

Tu si pomyslil ten dobrý hošíček:

Jak u holoubka, tak u všech matiček,

Kterak se starají ty naše maminky

O naše tělíčka, o naše dušinky:

Jíst nám dávají, postýlku stlávají,

A v teplé šatičky dítky oblékají;

Tak mi to dělává, ta naše matička,

Vše dobré mi dává, miluje Vašíčka.