DÍTĚ

Běželo dítě, nožkou bosou

dotknulo se květů s rosou,

zazpívalo do dáli,

kde ty kraje dřímaly.

Sladká píseň plání výskla,

jak déšť zlatý z ňader tryskla,

padla skalní na stěnu,

zbudila tam ozvěnu.

Ozvěna hned usmála se,

na ní zpět to dítě zase,

tak to znělo smíchem v dál,

a kraj v touze naslouchal.

Dávno větry písně svály,

dítě zmlklo v širé dáli,

a kraj celý dál a dál

dlouho, dlouho naslouchal.