DÍTĚ.

Na ráj upomínka boží,

jíž duch lidský vždycky zmladne,

v těžkém žití, plném hloží,

poupátko je dětské, vnadné.

V dětském oku, v růžném líci

unavená hlava šedá,

hořem žití klusající

krásu ráje vždycky shledá.

V děcku lidi ráje vidí,

když jim k blahu všecko pělo –

bez dětí by srdce lidí

dávno bylo zkamenělo.