Dítky jara.

„Hoj! svátek vzkříšení!“ zvonečky na poli

a skřivánkové svorně hlaholí;

hle, první motýl! zdá se přepyšnému,

že veškerá ta sláva září jemu,

klaní se vděčně květu každičkému.

Jásejte, skromné dítky přírody!

přilétá jaro, posel svobody;

vám, chudobky, ve zlatém probuzení,

vám kyne první jeho pozdravení;

hoj, ubožátka, dost již utrpení!