Diváky

Na modrém nebi slunce parné,

moravská ves v kotlině žárné.

Pět mužů bylo. Vilém jarý,

Frank, Norbert, Aleš, otec starý.

Tři zmizeli a sami po den celý

se otec s Alšem sadem procházeli.

Nad nimi včel družina šumná, zvučná,

a milenkou jim dýmka nerozlučná.

Sto úlů stojí řadou vlastním v sadu

a zraje víno vlastních vinohradů.

Zem miluj, kus hleď koupit ku posledu,

drž do hrobu, je dědictvím tvých dědů.

Svět lichý poznáš: když se život zkrátí,

psy, koně, včely budeš milovati.

Šel tvůrce Habrůvky. Sad v jarní páře.

Povězte včelám: není hospodáře.