Dívča moje, srno moje...

Dívča moje, srno moje,

milá, černovlasá,

závidí tě cigánovi

hladká pánů chasa.

Závidí tě, jistě neví,

co mé srdce zkusí,

jež za tebou dnem i nocí

poletovat musí.

Zdá mi se a věřím tomu,

že's mi, dívčo milá,

svými vlasy jako hady

srdce otočila.

Vím, že jsi mi žhavým okem,

čarodějko malá,

do mladosti, do radosti

jedu nasypala.

Rozmysli se, ulituj se,

přijď až měsíc svitne,

ať tvým jarním políbením

žal můj v píseň zkvitne.