Dívčí slza.

Krvavý květe srdce mého,

ty žertvo lásce posvěcená,

ty dcero bolu milostného,

ty horká slzo – hořce uroněná!

Zde mizíš v písku, v nějž se vrýváš,

jak v duši mou šíp z jeho oka –

a jižť se v páry porozplýváš,

jak slova jeho mělkotoká.

Zde zmizíš, bolné lásky skvoste,

jak perla v víně rozpuštěná,

jak já v své lásky kobce prosté

umru, ach umru opuštěná!