Divizna

Na kopcích pavlovských, Tabulkách, na Turoldě,

na svazích slunečných, kde sucho jest, ne vazko,

vzpřímena do výše jak vojín v dobrém žoldě,

divizno ztepilá, ty rozkvétáš, má krásko.

Pálavo nádherná, z čisté pláně čnějící,

na Dyje zákrutech lehký modravý nádech,

rozlehlé lučiny a stáda na nich spící,

ořechy, marhule, broskve ve vinohradech.

Vůz boha Helia den celý na obloze:

sic nelze uzráti ni Tobě, Ty má krásko,

ni broskvím, marhulím, ni ořechům, ni loze,

Ó jižní Moravo, zem žárná, Ty má lásko!