Dívka a sfinga.

Před potvorou s drápy stojí celá nahá,

sta otázek v zraku a prst na ústech,

nožka polo vzpjata, vidíš, v chůzi váhá,

útlým, pružným ňadrem chvěje tichý vzdech.

Patrně, to sebe k šelmě přirovnává,

stejný účes vidí, ňader stejný vzruch,

stejnou posu ženy, když se nechtíc vzdává;

stejná propast v obou, taje tentýž kruh.

Jedno jen ji mate. Jak své prsty zřela

průsvitné a s nehtů zdobou růžovou,

jásala by skoro. Chudák, zapomněla,

že ty její drápy v srdcích mužů jsou...