Divně se to v noci chodí...

Divně se to v noci chodí,

močálem se nohy brodí,

a má hlava přeubohá

na sta běsných mátoh rodí.

Víš-li, kdo to zrobil, milá?

Tys to, černá srno, byla,

když si brljen rozbujelý

v háji kolem hlavy vila.

Od těch dob tvé čarné oči

stále se mi v srdce nočí –

nevím, smutkem-li se těžká

moje hlava nerozskočí.