DIVOKÉ HUSY.

Divoké husy letěly za řeku,

zmizely někde v daleku, v daleku.

Tu i tam péro pustily s křídel svých,

stříbrem to kmitlo po kalných peřejích.

Za nimi spěl jsem, abych je vylovil,

abych jím lásku, touhu svou vyslovil.

Šedivé péro, budiž mým mluvčím teď,

pošeptám v brk tvůj lásky své odpověď.

V slova ji promění péro to stříbrné,

příval jichž milou zatopí, zahrne,

takže mi dovolí z dálky mne milovat...

Divoké husy, kterak vám děkovat!