Dle Heraklita.

Od nepaměti temné u vesmíru všecko je v proudu,

a hvězdy jako vlny v stejném víru, všecko je v proudu,

a listy hnány dechem jeseně

a ptáci, zvěř i v daleku i šíru, všecko je v proudu;

a míza v stromu a krev v člověku

a tóny flétny, tóny na klavíru, všecko je v proudu;

cit, láska, záští, hněvy, svár

a mření v boji, objímání v smíru, všecko je v proudu.

Sám atom nechám klidně píseň svou,

v hru atomů ať opustí mou lýru – všecko je v proudu.