Dle přírody.

Silnice je dlouhá, bílá prachem,

západu kout hoří tmavým nachem;

hleděti tam dlouho oči bolí –

Ves je skryta kdesi za topoly.

U silnice cikánský vůz zvrácen,

bez kola a bez plachty a zblácen,

bídná klisna smutně věsí hlavu,

hryže sporou u příkopu trávu.

Ve příkopě v prachu leží všecko:

cikán, bába, cikánka a děcko,

žena šije hadry, dítě vříská,

cikán starou, šedou matku víská.