DLE TENNYSONA.

By Jaroslav Vrchlický

Až smrt mne pochová,

pak nad mým hrobem zastav slzí proud,

přes moji hlavu nechoď, bláhová,

nech tlíti prach, jenž toužil spočinout!

Ať vítr hvízdá, čejka křičí tam –

chci býti sám!

Byl tvůj to hřích, či pobloudilý cit,

já neptám se – tím bol můj nezhojíš;

vem, chceš-li, jiného! Chci pokoj mít,

mne bolí život již!

Jdi, slabé srdce! hrob můj zanech tmám –

chci býti sám!