Dlouhé uši, krátké uši.

„Aj, aj! věru, na mou kuši,

Máš ty, brachu, dlouhé uši!“

Pravil Vojta k Jirkovi.

Načež tento k Vojtovi:

„Pro člověka, bohužel!

Kratší bych je míti měl,

Nežli je ve skutku mám.

Ty však jsi co osel znám:

K tomu však máš, na mou kuši,

Trochu příliš krátké uši.“