Dnes a včera.

Včera ještě hrdý strom,

který každou větví zpívá,

do rána jej srazil hrom –

Tak to bývá.

Nevíš proč – tříšť vidíš jen,

nad níž oblak v dálku splývá,

květy, ptáci... všecko sen –

Tak to bývá.

Včera žena vroucí skráň

(cítím posud!) v lásce skrývá

a dnes prchá, plachá laň –

Tak to bývá.

Dnes a Včera: věčný sok

budou, byly od jakživa,

v sled smrt udělá jen skok –

Tak to bývá.