DNES BOLESTIVÉ SRDCE MÁM

Dnes bolestivé srdce mám, jak má jen milenec,

jenž kdysi dávno miloval snad v jiném žití,

a ženu, jež mu zlhostejněla nakonec

potkává zpleněnou, zestárlou, svadlé kvítí,

též ohněm zmučenou, též láskou oklamanou,

též touhou po neuskutečnitelném okrádanou.

A navždy jsem ji vzdalovat se zřel

i zacházet a ze strakatých intrik střel

já cítil jsem jen smutek zašlosti,

výjevů trochu nenávratné mladosti,

všech známých lhostejnost, jich škodolibý žvast

se tichošlapsky bezútěšně krást

až k zhnusení v tom požívačném městě

v nabídek shonu na veřejné cestě.

A já se odvlék z ní, bych nepřekážel jim

v klamání spoluvině, cigaret zřel dým,

lhát jejich pohyby, jed slůvek vybíraných,

vzezření závažné, mimiku úloh hraných,

jich vlastní kulisy, z nichž plno svítí děr,

když z rána vylezou z nich, zajdou na večer.