DNES CHTĚL BYCH LÍBAT...

Dnes chtěl bych líbat jedny žhavé rety

a v jedněch očí hledět hlubinu.

To proto jen, že život můj je kletý,

a že už brzy bídně zahynu.

Má touha je už hrozně rozžhavena

a možno je se o ni spáliti.

Je vlastně jejím ztělesněním žena,

a její podnět: smutek ze žití.

Takový smutek, který nezná hrází,

jenž rozlije se z dálek do dálí,

paprsky teskné po hladině hází,

radosti ničí, jež tu zůstaly.

A nebe je tak šedě popelavé,

v mé duši zánik zpívá písničky.

Dnes chtěl bych líbat jedny rety žhavé

a cítit věčnost, člověk maličký...