Dnes ještě s Tebou,

Dnes ještě s Tebou, teprv zítra s nimi!

Dnes dej mi jít cestami tajemnými,

kde zázrak hlídá krok

a z hnízda myšlenek,

kam mír je přitulen,

se zvedá sen

a k poctě Tvojí pěje.

Dnes ještě vše, co v korunách se chvěje,

je plno ranní rosy, poupat vláhy,

a slunce sobě musí přivstat záhy,

by stačilo ji vypít dopoledne.

Dnes ještě, až se nad úhorem zvedne

jak pohár síly, vůní prosycený,

dech země žehem slunce roztavený,

v té svaté chvíli skrytých odhalení

ať před tou krásou dlít smím na modlení.

Dej touze svítit, lesu přání šumět,

s kořistí míru k lidem navracet se

a všemu v nich i v sobě porozumět.